Základy genetiky

 

Stručně zde shrnu nejdůležitější věci, které by jste měli znát, pokud hodláte ''gutáty'' množit anebo vás prostě jen zajímá, co znamená to slovo hetero, které se tak často v teraristice vyskytuje.

 

Minislovník pojmů

 

Gen (vloha) - Základní jednotka dědičnosti. Je to informace pro utváření určité vlastnosti organismu (syntéza určité látky, enzymu, barviva, hormonu...). Nás bude zajímat gen ovlivňující barvu hada. Gen se skládá z jednoho páru alel. Potomek dědí jednu alelu po otci a jednu po matce.

Alela - Konkrétní forma genu. Alely jsou různé formy jednoho a téhož genu. Dominantní alela je nadřazená recesivní alele a recesivní alela je podřízená dominantní alele.

Dominantní gen - Na hadovi je vidět i když je jedna z alel recesivní. Jsou to hlavně normálně zbarvená zvířata. Dominantní alely značíme velkými písmeny (např. AA).

Recesivní gen - Takový na hadovi vidíme, jen když se sejdou obě recesivní alely. Značíme je malými písmeny (např. aa). Skoro všechny barevné formy ''gutát'' jsou recesivní.

Kodominance (co-dominant) - Žádná alela není dominantní ani recesivní, projeví se obě (nezávisle na sobě). Spáříme-li přírodně zbarvené zvíře se zvířetem s kodominantní mutací, výsledkem bude polovina mladých klasicky zbarvených a polovina mladých s kodominantní mutací. Netvoří se zde klasičtí heterozygoti. Zvíře buďto kodominantní gen nese a je to vidět nebo ho prostě nemá. Spáříme-li dvě kodominantní zvířata, u poloviny potomků se gen mění na dominantní a vzniká tzv. superforma. Ta se při spojení s dominantním genem klasického zbarvení chová tak, že všechna mláďata jsou opět barevná s kodominantní mutací. U ''gutát'' se zatím žádná pravá kodominantní forma nevyskytuje.

Homozygot - Zvíře, které má pár alel stejného typu (např. AA nebo aa)

Heterozygot - Zvíře, které má pár alel odlišného typu (např. Aa). Takový had je dominantně (normálně) zbarvený, ale říkáme o něm, že je štěpitelný na nějakou barevnou mutaci s recesivním genem (např. Amelano). Odtud tedy to známé ''hetero na Amelano''. Používá se zkratka het.

Dvojitý heterozygot - Zvíře, které je štěpitelné na dvě recesivní mutace (např. AaBb). Můžeme získat i zvíře štěpitelné na mnohem víc mutací (např. AaBbCcDd).

Genotyp - Soubor veškerých genetických informací zkoumaného znaku nebo celého organismu. Takže pokud je had Amelano het. Caramel a mi to víme jistě, protože známe rodiče, můžeme říct, že genotyp jeho barvy je Amelano het. Caramel.

Fenotyp - Soubor veškerých pozorovatelných informací zkoumaného znaku nebo celého organismu. Takže stejný had Amelano het. Caramel je fenotypově prostě jen Amelano.

Punnetův čtverec -  Typ tabulky sloužící k zobrazení genů každého z rodičů pro výpočet jejich potomků. Obsahuje všechny možné výsledky genetického křížení. Vyvinul ho britský genetik Reginald C. Punnet na počátku 20. století.

Hybrid - Kříženec dvou různých druhů.

Inbreeding - Křížení mezi příbuznými jedinci. U lidí se označuje jako incest. Důsledkam inbreedingu jsou ztráta imunity a celková degenerace. Často se rodí defektní jedinci. Bohužel pro získání barevných forem vzniklých kombinací několika recesivních genů, se mu nelze vyhnout. Naštěstí plazy snášejí příbuzenskou plemenitbu lépe než savci a údajně lze pářit sourozence mezi sebou do třetí generace bez viditelné degenerace. Osobně to ovšem nedoporučuju. Vždy je lepší snažit se párovat nepříbuzné jedince.

F1 - Označení pro generaci potomků (nebo hybridů). F (filius, filia). F1 znamená, že je to první generace. F2 znamená druhá generace atd. V teraristice se takové označení používá často pro označení první generace odchovanou v zajetí. F1 v takovém případě říká, že rodiče jsou z volné přírody.

 

Vznik heterozygotů

obrázek je z wikipedia.org

Vysvětlíme si, jak vznikají heterozygoti v praxi. Na příklady použijeme recesivní formu Caramel a k označení alel použijeme písmeno c.

Spáříme obyčejně zbarveného hada CC (velká písmena značí dominanci, takže to znamená, že had je obyčejně zbarvený a nemá gen Caramel) a hada formy Caramel cc. Nezáleží na tom, co je samice a co samec. Pohlaví u přenosu genů ovlivňujících barvu nemá žádný vliv. Všechna mláďata budou heterozygoti na Caramel, čili Cc.

V tzv. Punnetově čtverci to bude vypadat takto:

- c c
C Cc Cc
C Cc Cc

Tabulka nám prozradila, že 4/4 (čili 100%) potomstva budou heterozygoti Cc.

 

Teď spáříme Caramel hada s heterozygotem na Caramel (čili cc x Cc) a použijeme k tomu opět Punnetův čtverec:

- C c
c Cc cc
c Cc cc

Polovina mladých (2/4) budou Caramel a polovina heterozygoti.

 

Nyní spáříme het. Caramel s normálně zbarveným (čili Cc x CC)

- C C
C CC CC
c Cc Cc

Všechna mláďata jsou normálně zbarvená, ale 50% z nich (2/4) jsou heterozygoti. My ovšem nepoznáme která. Fenotypově jsou to všechno obyčejná zvířata, ale jelikož známe genotyp rodičů, označujeme takové mladé jako 50% het. Caramel. Znamená to, že kupující má poloviční šanci, že had je heterozygot na Caramel. Ověřit se to dá až jedině pářením s hadem co nese také gen Caramel.

 

Takto bude vypadat spojení dvou heterozygotů (Cc x Cc):

- C c
C CC Cc
c Cc cc

25% (1/4) potomstva bude Caramel a 25% normálních neštěpitelných homozygotů CC. Zbylích 50% (2/4) mladých budou hetero na Caramel. My ovšem nepoznáme kteří to jsou. Fenotypově jsme získali ze snůšky pouze 1/4 Caramelů a ten zbytek se označuje 66% het. Caramel, což znamená, že máme u mládětě 66% šanci (2/3), že je štěpitelné na Caramel.

 

Dvojití heterozygoti a spojení recesivních genů

 

Nyní spáříme hady dvou recesivních forem, Caramel x Amelano (vlohy na Caramel označíme opět c a pro Amelano použijeme a). Hady si ovšem neoznačíme jednoduše cc a aa jako v předchozích případech. Když máme vlohy dvě, musíme je použít k označení obou hadů, a to i když oba genem nedisponují. Caramela tedy označíme ccAA a Amelano označíme aaCC. Velká písmena značí dominanci, takže had aaCC nemá gen Caramel a had ccAA nemá gen Amelano. I když to vypadá na první pohled složitě, je to vlastně jednoduché. Z páření těchto dvou recesivních forem pochopitelně vzniknou obyčejně zbarvená zvířata heterozygotní na obě formy. V Punnetově čtverci to vypadá takto. Musíme tam zapsat všechny možné kombinace genů otce a matky.

- cA cA
aC AaCc AaCc
aC AaCc AaCc

Tabulka nám potvrdila, že vzniknou 100% heterozygoti na Amelano a Caramel. Jelikož spojením těchto dvou forem vzniká forma Butter, můžeme mladé označit jako 100% het. Butter.

 

Formu jako Butter můžeme získat jednoduše spářením dvou Butterů (pak máme všechny potomky Butter) nebo přes dvojité heterozygoty. Teď si ukážeme, co nám vyjde, když spáříme dvojité heterozygoty. Do tabulky musíme opět vložit všechny možné kombinace genů otce a matky. Protože jsou rodiče genotypově stejní, stačí nám jen od jednoho z rodičů. Z hada AaCc se dá tedy nakombinovat AC, Ac, Ca a ac. Jestliže si to neumíme představit, použijeme pomocnou tabulku.

- C c
A AC Ac
a Ca ca

Teď když známe všechny možné kombinace genů, vložíme je do tabulky.

- AC Ac Ca ac
AC AACC AACc AaCC AaCc
Ac AACc AAcc AaCc Aacc
Ca AaCC AaCc aaCC aaCc
ac AaCc Aacc aaCc aacc

1/16 je Amelano a 2/16 Amelano het. Caramel (Butter). My ovšem nepoznáme která to jsou.

1/16 je Caramel a 2/16 Caramel het. Amelano (Butter). Opět nepoznáme která.

1/16 je Butter. Tedy pouze jeden had ze šestnácti nese homozygotně oba geny. Pravděpodobnost, že ve snůšce budou dva Butter je vzhledem k počtu vajec malá, ale stát se to může. Výpočty, které zde získáme jsou pouhým průměrem a ne zákonem. Z dvaceti vajec se můžou oběvit jeden rok 3 hadi Butter a druhý rok se nepodaří ani jeden.

Zbytek mladých jsou normálně zbarvená zvířata. Z toho 4/16 jsou het. Butter, 2/16 het. Amelano a 2/16 het. Caramel. To ale není podstatné, protože my nemáme šanci poznat která to jsou. Pouze 1/16 nenese geny ani jedné formy (tedy AACC).

 

Pokud jste stále nepochopili princip fungování Punnetova čtverce, nevěšte hlavu. Internet nám zjednodušuje život i v tomto ohledu. Výsledek z páření hadů, co mají třeba i pět genů (ani si nepředstavuju, jak by byl ten čtverec velký), se můžeme během chvilky dozvědět na stránkách s kalkulačkou pro výpočty barevných forem ''gutát''.

www.corncalc.com

 

Základní barvy ''gutát''

 

Barva užovky červené se skládá ze tří barviv.

  • Melanin - černá
  • Erythrin - červená
  • Xantin - žlutá

 

Pokud nějaká barva na zvířeti chybí, dává se před název barviva předpona a (jako anti).

Amelanická forma postrádá černé barvivo.

Anerythristická forma postrádá červené barvivo.

Axantická forma postrádá žluté barvivo.

 

Pokud je barva jen potlačena na minimum, ale stále na zvířeti je, používá se předpona hypo.

Hypomelanické užovky tedy mají minimum černého pigmentu. Někdy ho na hadech nevidíme vůbec a od amelanických je odlišují jen oči, ve kterých černá barva je.

 

Jestliže barva naopak výrazně převládá, používá se předpona hyper.

Forma Caramel je v podstatě hyperxantická, protože její typickou karamelovou barvu způsobuje zvýšené množství žlutého barviva.

 

text: Roman Koňařík ©